Babí léto
Babí léto přišlo a já se už víc než týden válím v posteli.
Z okna se dívám na tu krásu venku a přemýšlím, proč mě ta nemoc musela skolit právě teď.
Sraz třídy na Benecku byl krásný, ale z 15 účastníků zůstali zdraví jen čtyři. Jedna ze spolužaček přijela nachcípaná a my, jeden po druhém, jsme to chytali. Dokonce i můj zdravý muž. Já si totiž nepamatuju, že by si někdy lehl. A ejhle! I on. Každý v jedné místnosti, abychom se navzájem nerušili kašlem a smrkáním. Zbytky jídla z mrazáku pomalu zmizely a já včera musela uvařit. Oběd jsem připálila, ale statečně jsme ho oba jedli. Když je hlad a není nic jiného........
Babí léto budiž pochváleno.
I když v mém případě asi až příští rok